Cor Vasa 2025, 67(6):677-685

Surgical Repair of Post-Infarction Ventricular Septal Rupture with or without Concomitant Coronary Artery Bypass Grafting: A Systematic Review and Meta-Analysis of Outcomes and Prognostic Implications

Ery Irawana, b, Yan Efrata Sembiringa, b
a Department of Thoracic and Cardiovascular Surgery, Faculty of Medicine, Airlangga University, Surabaya, Indonesia
b Department of Thoracic, Cardiac and Vascular Surgery, Dr. Soetomo General Academic Hospital, Surabaya, Indonesia

Úvod: Ruptura komorového septa (ventricular septal rupture, VSR) po infarktu myokardu představuje vzácnou, nicméně fatální komplikaci vyžadující urgentní chirurgické řešení. Přínos současného provedení koronárního bypassu (CABG) je sporný. Zatímco u pacientů s ischemickou chorobou srdeční může CABG zachránit životaschopný myokard, zvyšuje CABG náročnost celé chirurgické intervence a prodlužuje dobu ischemie. Cílem tohoto přehledu bylo zjistit, jak ovlivní provedení CABG během korekce VSR prognózu.

Metody: Podle doporučených postupů PRISMA byl proveden systematický přehled literatury v databázích PubMed, ScienceDirect, BMC a Springer. Do přehledu byly zařazeny studie popisující výsledky chirurgického řešení VSR se současným provedením CABG, případně bez tohoto výkonu. Primárním sledovaným paramet- rem bylo přežití, hodnocené pomocí metaanalýzy; pozornost byla věnována i prognostickým proměnným.

Výsledky: V uvedených databázích vyhledal systematický přehled 12 retrospektivních studií zahrnujících 2 050 pacientů; z tohoto počtu byl u 857 z nich současně proveden CABG, zatímco u 1 193 pacientů provedena pouze korekce VSR. Vstupní demografické údaje byly víceméně srovnatelné, i když u pacientů s CABG bylo častěji přítomno postižení několika tepen současně. Převládající technikou intervence byl uzávěr záplatou. Provedení CABG sice bylo spojeno s delší dobou zasvorkování, ne však s vyšší incidencí perioperačních komplikací. Příhody související s přežitím se vyskytly u 547/857 (63,8 %) pacientů s CABG oproti 780/1193 (65,4 %) pacientů bez CABG. Souhrnný poměr šancí pro přežití byl 1,02 (95% interval spolehlivosti [CI] 0,84-1,24; p = 0,83) při zanedbatelné heterogenitě (I2 = 0 %). Z uvedených zjištění vyplývá, že provedení CABG během korekce VSR je bezpečné a u pacientů s komplexní ischemickou chorobou srdeční je potenciálně přínosné, i když delší doba operace může u starších jedinců nebo osob v nestabilizovaném stavu znamenat jisté riziko.

Závěr: Provedení CABG během korekce VSR sice není z hlediska přežití obecně významně přínosné, je však bezpečné, zvláště u pacientů s postižením několika tepen současně. O konkrétním postupu je třeba rozhodovat individuálně a pro další zdokonalení léčebných strategií je nutno provést další prospektivní studie. © 2025, ČKS.

Klíčová slova: Intervence po infarktu myokardu, Kardiochirurgie, Koronární bypass, Ruptura komorového septa

Vloženo: 21. září 2025; Revidováno: 21. září 2025; Přijato: 13. říjen 2025; Zveřejněno online: 2. červen 2012; Zveřejněno: 15. prosinec 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Irawan E, Efrata Sembiring Y. Surgical Repair of Post-Infarction Ventricular Septal Rupture with or without Concomitant Coronary Artery Bypass Grafting: A Systematic Review and Meta-Analysis of Outcomes and Prognostic Implications. Cor Vasa. 2025;67(6):677-685.
Stáhnout citaci

Přílohy

Stáhnout soubor000_Priloha_ONLINE_Irawan.pdf

Velikost: 585.31 kB

Reference

  1. Sakaguchi G, Miyata H, Motomura N, et al. Surgical Repair of Post-Infarction Ventricular Septal Defect - Findings From a Japanese National Database. Circ J 2019;83:2229-2235. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Barker T. Repair of post-infarct ventricular septal defect with or without coronary artery bypass grafting in the northwest of England: a 5-year multi-institutional experience. Eur J Cardiothorac Surg 2003;24:940-946. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Jeppsson A, Liden H, Johnsson P, et al. Surgical repair of post infarction ventricular septal defects: a national experience. Eur J Cardiothorac Surg 2005;27:216-221. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Fukushima S, Tesar PJ, Jalali H, et al. Determinants of in-hospital and long-term surgical outcomes after repair of postinfarction ventricular septal rupture. J Thorac Cardiovasc Surg 2010;140:59-65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Huang SM, Huang SC, Wang CH, et al. Risk factors and outcome analysis after surgical management of ventricular septal rupture complicating acute myocardial infarction: a retrospective analysis. J Cardiothorac Surg 2015;10:66. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Yam N, Au TWK, Cheng LC. Post-infarction ventricular septal defect: surgical outcomes in the last decade. Asian Cardiovasc Thorac Ann 2013;21:539-545. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Pang PY, Sin YK, Lim CH, et al. Outcome and survival analysis of surgical repair of post-infarction ventricular septal rupture. J Cardiothorac Surg 2013;8:44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Wiemers P, Harvey R, Khatun M, et al. Management and midterm outcomes of post-infarction ventricular septal defect. Asian Cardiovasc Thorac Ann 2012;20:663-668. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Vondran M, Wehbe MS, Etz C, et al. Mechanical circulatory support for early surgical repair of postinfarction ventricular septal defect with cardiogenic shock. Artif Organs 2021;45:244-253. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Malhotra A, Patel K, Sharma P, et al. Techniques, Timing & Prognosis of Post Infarct Ventricular Septal Repair: a Re-look at Old Dogmas. Braz J Cardiovasc Surg 2017;32:147-155. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Takahashi H, Arif R, Almashhoor A, et al. Long-term results after surgical treatment of postinfarction ventricular septal rupture. Eur J Cardiothorac Surg. 2015;47:720-724. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Ledakowicz-Polak A, Polak Ł, Zielińska M. Ventricular septal defect complicating acute myocardial infarction-still an unsolved problem in the invasive treatment era. Cardiovasc Pathol 2011;20:93-98. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Coskun KO, Coskun ST, Popov AF, et al. Experiences with surgical treatment of ventricle septal defect as a post infarction complication. J Cardiothorac Surg 2009;4:3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Deja MA, Szostek J, Widenka K, et al. Post infarction ventricular septal defect - can we do better? Eur J Cardio-thorac Surg 2000;18:194-201. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Labrousse L, Choukroun E, Chevalier JM, et al. Surgery for post infarction ventricular septal defect (VSD): risk factors for hospital death and long term results. Eur J Cardiothorac Surg 2002;21:725-731; discussion 731-732. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Antman EM, Anbe DT, Armstrong PW, et al. ACC/AHA Guidelines for the Management of Patients With ST-Elevation Myocardial Infarction-Executive Summary. Circulation 2004;110:588-636. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Dogra N, Puri GD, Thingnam SKS, et al. Early thrombolysis is associated with decreased operative mortality in postinfarction ventricular septal rupture. Indian Heart J 2019;71:224-228. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Ronco D, Corazzari C, Matteucci M, et al. Effects of concomitant coronary artery bypass grafting on early and late mortality in the treatment of post-infarction mechanical complications: a systematic review and meta-analysis. Ann Cardiothorac Surg 2022;11:210-225. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Yousef S, Sultan I, VonVille HM, et al. Surgical management for mechanical complications of acute myocardial infarction: a systematic review of long-term outcomes. Ann Cardiothorac Surg 2022;11:23951-23251. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Page MJ, McKenzie JE, Bossuyt PM, Boutron I, Hoffmann TC, Mulrow CD, et al. The PRISMA 2020 statement: an updated guideline for reporting systematic reviews. BMJ 2021;372:n71. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.