Cor Vasa 2026, 68(1):31-38

Comparing Patient-Reported Quality of Life in Leadless Pacemakers versus Conventional Pacemakers: A Systematic Review

Moses Orvin Revianoa, Rerdin Julariob
a Medical Program, Faculty of Medicine, Universitas Airlangga, Surabaya, Indonesia
b Department of Cardiology and Vascular Medicine, Faculty of Medicine, Universitas Airlangga - Dr. Soetomo General Hospital, Surabaya, Indonesia

Kontext: K implantaci permanentních kardiostimulátorů se doporučují klasické kardiostimulátory (conventional pacemaker, C-PM); díky technickému pokroku jsou dnes na trhu již bezdrátové kardiostimulátory (leadless pacemaker, L-PM). Neustále se aktualizující klinické doporučené postupy berou při výběru kardiostimulátoru v potaz i kvalitu života (quality of life, QoL), přičemž se předpokládá, že ta je v případě L-PM vyšší vzhledem k omezenému vzniku komplikací v souvislosti s elektrodami, variabilita v kritériích pro výběr pacientů však míru této přednosti snižuje. Cílem tohoto systematického přehledu je porovnat QoL hodnocenou samotnými pacienty s L-PM versus C-PM.

Metody: Při rešerši na dané téma se v databázích PubMed, EMBASE, Cochrane CENTRAL, Science Direct, Scopus, ProQuest, Google Scholar a Wiley Online Library vyhledávaly články publikované v letech 2015 až 2025. Vyhledané studie srovnávaly QoL, hodnocenou pomocí dotazníku SF-36, při implantaci L-PM nebo C-PM. Ke stanovení rizika byl použit nástroj ROBINS-I. Mezi analyzované položky dotazníku SF-36 patřily fyzické fungování (physical functioning, PF), fyzická omezení (role physical, RP), tělesná bolest (bodily pain, BP), všeobecné zdraví (general health, GH), vitalita (VT), sociální fungování (social functioning, SF), emoční problémy (role emotional, RE), duševní zdraví (mental health, MH), souhrn fyzických složek (physical component summary, PCS) a souhrn duševních složek (mental component summary, MCS).

Výsledky: Z celkového počtu 5 280 studií jich zařazovací kritéria splnily tři se 468 pacienty a s celkově středně vysokým rizikem. Ve vstupních hodnotách QoL nebyly nalezeny žádné statisticky významné rozdíly mezi L-PM versus C-PM (p > 0,05). V případě L-PM bylo zjištěno statisticky významně vyšší skóre PCS a MCS po 1 týdnu, lepší PF, RP, BP, VT, GH a MCS po 1 a 3 měsících, a setrvale lepší výsledky v PF, RP, MH, a PCS po 6 měsících ve srovnání s C-PM (p < 0,05).

Závěry: Kardiostimulátory L-PM si v doméně QoL fyzického zdraví vedly lépe než C-PM, pravděpodobně díky menšímu strachu z komplikací a menšímu omezení aktivit. Superiorita duševního zdraví nebyla ve studiích jednoznačná, což ukazuje na nutnost dalšího výzkumu. © 2026, ČKS.

Klíčová slova: Dotazníky, Kardiostimulace, Kardiostimulátor, Kvalita života, Průzkumy, Systematický přehled, Umělý/Umělá

Vloženo: 18. březen 2025; Revidováno: 16. červen 2025; Přijato: 24. červen 2025; Zveřejněno online: 2. červen 2012; Zveřejněno: 15. březen 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Orvin Reviano M, Julario R. Comparing Patient-Reported Quality of Life in Leadless Pacemakers versus Conventional Pacemakers: A Systematic Review. Cor Vasa. 2026;68(1):31-38.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Glikson M, Nielsen JC, Kronborg MB, et al. 2021 ESC guidelines on cardiac pacing and cardiac resynchronization therapy: developed by the Task Force on cardiac pacing and cardiac resynchronization therapy of the European Society of Cardiology (ESC) with the special contribution of the European Heart Rhythm Association (EHRA). EP Europace 2022;24:71-164.
  2. Cabanas-Grandío P, García Campo E, Bisbal F, et al. Quality of life of patients undergoing conventional vs leadless pacemaker implantation: a multicenter observational study. J Cardiovasc Electrophysiol 2019;31:330-336.
  3. Merkel M, Grotherr P, Radzewitz A, et al. Leadless pacing: current state and future direction. Cardiol Ther 2017;6:175-181.
  4. Puette JA, Malek R, Ahmed I, et al. Pacemaker insertion. In: StatPearls. Online. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2025 Jan. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK526001/. [cited 2026-02-15].
  5. Lyu H, John M, Burkland D, et al. Synchronized biventricular heart pacing in a closed-chest porcine model based on wirelessly powered leadless pacemakers. Sci Rep 2020;10:2067.
  6. Della Rocca DG, Gianni C, Di Biase L, et al. Leadless pacemakers: state of the art and future perspectives. Card Electrophysiol Clin 2018;10:17-29.
  7. Page MJ, Moher D, Bossuyt PM, et al. PRISMA 2020 explanation and elaboration: updated guidance and exemplars for reporting systematic reviews. BMJ 2021;372:n160.
  8. Sterne JA, Hernán MA, Reeves BC, et al. ROBINS-I: a tool for assessing risk of bias in non-randomised studies of interventions. BMJ 2016;355:i4919.
  9. McGuinness LA, Higgins JP. Risk-of-bias VISualization (robvis): an R package and Shiny web app for visualizing risk-of-bias assessments. Res Synth Methods 2021;12:55-61.
  10. Baimbetov A, Bizhanov K, Yakupova I, et al. Advantages of leadless pacemakers compared to conventional pacemakers. Eur Heart J 2023;44(Suppl.1):ehac779-030.
  11. Baimbetov A, Bizhanov K, Yakupova I, et al. Evaluation of the quality of life of patients with leadless pacing system during 1 year follow-up period. Europace 2024;26(Suppl.1):euae102-434.
  12. Yu M, Li YP, Zhou YJ, et al. Comparison of leadless pacemaker and conventional pacemaker for quality of life improvement in patients with bradyarrhythmias. Zhonghua Yi Xue Za Zhi 2023b;103:733-739.
  13. Palmisano P, Guido A, Panico V, et al. Leadless pacemaker versus transvenous single-chamber pacemaker therapy: peri-procedural aspects, utilization of medical resources and patient acceptance. Expert Rev Med Devices 2021;18:483-491.
  14. Yu M, Li YP, Shi DM, et al. Comparison of quality of life in Chinese patients undergoing leadless versus conventional pacemaker implantation. Clin Cardiol 2023a;46:49-56.
  15. Ware JE Jr, Sherbourne CD. The MOS 36-item Short-Form Health Survey (SF-36): I. Conceptual framework and item selection. Med Care 1992;30:473-483.
  16. McHorney CA, Ware JE Jr, Raczek AE. The MOS 36-Item Short-Form Health Survey (SF-36): II. Psychometric and clinical tests of validity in measuring physical and mental health constructs. Med Care 1993;31:247-263.
  17. Ware JE, Kosinski M, Keller SD. A 12-Item Short-Form Health Survey: Construction of scales and preliminary tests of reliability and validity. Med Care 1996;34:220-233.
  18. Jenkinson C, Coulter A, Wright L. Short form 36 (SF-36) health survey questionnaire: normative data for adults of working age. BMJ 1993;306:1437-1440.
  19. Dempster M, Donnelly M. Measuring the health-related quality of life of people with ischaemic heart disease. Heart 2000;83:641-644.
  20. Walters SJ, Brazier JE. What is the relationship between the minimally important difference and health state utility values? The case of the SF-6D. Health Qual Life Outcomes 2003;1:4.
  21. Bowling A. Mode of questionnaire administration can have serious effects on data quality. J Public Health (Oxf) 2005;27:281-291.
  22. Oliveira VM, Rivera A, Oliveira IC, et al, Nishikubo ME, Serpa F, da Silva Menezes Junior A. The effectiveness and safety of leadless pacemakers: an updated meta-analysis. Curr Cardiol Rep 2024;26:789-799.
  23. Tjong FV, Reddy VY. Permanent leadless cardiac pacemaker therapy: a comprehensive review. Circulation 2017;135:1458-1470.
  24. Ngo L, Nour D, Denman RA, et al. Safety and efficacy of leadless pacemakers: a systematic review and meta-analysis. J Am Heart Assoc 2021;10:e019212.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.